pondělí 16. října 2017

Jaký byl Humbook 2017?

S týdenním zpožděním přináším článek do rubriky, která u mě není moc častá. Jaký byl Humbook 2017? Skvělý, úžasný a zajímavý. Nechci vám ovšem povídat jenom o tom, kolik jsem si koupila (nebo spíš nekoupila) knih, jestli jsem si koupila merch nebo jak mě bolely nohy. Mnohem radši zhodnotím jednotlivé prvky akce a vy si o tom teď můžete počíst.

Vstup a odbavování
S Deny jsme přišly zhruba čtvrt hodiny před začátkem, což byl podle mě ideální čas, jelikož jsme nemusely čekat moc dlouho a zároveň jsme byly ve frontě docela vepředu. Jakmile se začalo pouštět, fronta ubíhala rychle. K mému zděšení se u vstupu kontrolovaly batohy a tašky, převzala jsem tedy batoh od Deny a nechala jej zkontrolovat. Kontrola probíhala rychle a nezdržovala, i když jsem si nebyla jistá, co pánové kontrolovali. Jestli jim šlo o skleněné láhve nebo o bombu, nevím. Vevnitř nás mimochodem uvítali čokoládou, za což jsem byla následně díky nedostatku jídla opravdu vděčná.

Obchůdky, Instagraf
Jó, moc hezké, že na stánku byla spousta knih, ale kvůli 25% slevě na všechny knihy se mi celá fronta stát nechtěla. Byl tam sice takový menší trik, kdy se utvořily fronty dvě a jedna šla rychleji než druhá, ale nakonec jsem se rozhodla, že mi to za to nestojí. Moc oceňuji stánky venku a bary vevnitř, kde se dalo koupit jídlo a pití. Rychlou dávku cukru jsem v tak nabitém programu opravdu potřebovala. Vevnitř byl ještě stánek Presco, u kterého jsem si ovšem nakoupila už na Světu knihy, a tak jsem ani tam nic nekoupila.

Instagraf je stroj, který vám vytiskne vaši fotku z Instagramu, pokud k ní dáte příslušné hashtagy. S Deny jsme toho stejně jako loni využily a udělaly si společnou fotku. Já si ještě udělala jednu fotku s Ladislavem Ziburou, která mě moc potěšila a bude se krásně vyjímat na mé nástěnce.

Chillzóna a Cashbox
Cashbox byla zajímavá blbůstka, která vypadala zábavně, ale do chillzóny se vůbec nehodila. Byla to vlastně taková soutěž, kdy vás zavřeli do nafukovacího boxu, kam pustili vzduch a vy jste měli za úkol nachytat co nejvíce papírků. Na konci se papírky spočítaly a dostali jste výhru (například slevu na LeoExpress). A jak vlastně taková chillzóna vypadala? Pár sedátek se stolečky, na kterých ležely deskové hry a vydýchaný vzduch. Během programu jsme tam zavítaly jednou a už nikdy víc, škoda.

Přednášky, workshopy, program

Skvělé! Děkuji organizátorům Humbooku za tak skvělý program. Všechno, co jsme chtěly stihnout, jsme stihly a krásně nám to vyšlo. Nebyly jsme nuceny chodit na přednášky, které nás nezajímají jenom proto, že bychom neměly co jiného na práci, prostě bylo neustále kam jít. Bohužel, nemohu zhodnotit žádný workshop, i když jich bylo plno, protože jsem na žádném nebyla. Nemám ráda workshopy a nerada se jich účastním, takže se zdržím hodnocení.

Z besed s autory zmíním hlavně Jenny Han, se kterou jsem byla ohromně spokojená a naprosto mě nadchla. Z pozvánky na Humbook Jenny nevypadala úplně sympaticky, ale na Humbooku se můj pohled změnil. Je skvělá.

Dále bych ráda zmínila Překladatelské oříšky, protože jsem vděčná, že nakladatelství nekašlou na své překladatele a dávají jim také prostor k vyjádření, bylo to nesmírně zajímavé a překladatelky byly opravdu zábavné.

A-Z Booktag byl asi nejzábavnějším bodem programu, nejenom proto, že vybrali zrovna mou otázku. Byl to vlastně poslední bod programu před autogramiádou a jelikož byli někteří návštěvníci docela neuctiví, tak se asi pět minut před koncem zvedli a šli se postavit do fronty. Což vlastně vůbec nechápu a chci zkritizovat, jelikož autorky pak mluvili tak k 50 lidem, kteří zůstali sedět.

Autogramiáda a afterparty
Ano! Konečně, finální bod programu. Autogramiáda českých autorů probíhala vždy po besedě s nimi, ale na zahraniční autorky se čekalo až na úplný konec dne, což se mi zdálo jako moudré rozhodnutí. Nakonec jsme v hrozivé frontě čekaly dvě a půl hodiny, což by nebylo tak hrozné, kdyby se na nás neustále někdo netlačil a neudržoval ani malou mezírku mezi námi a jimi.

Haló, chybí vám bezpečnostní ulička! Celou dobu jsem si tohle myslela, ale kolem fronty to nebylo ani komu říct, protože ji nikdo nehlídal ani neorganizoval. Je sice opravdu hezké, že autorky přetáhly a podepisovaly i po konci autogramiády (opravdu díky, jinak bychom se na řadu nedostaly), ale bezpečnost je bezpečnost. Celou dobu jsem se bála, abych já nebo Deny neomdlela, protože by nás asi ušlapali. Organizátoři nikde a pomoc by se k nám neměla kudy dostat, skvělé. Během stání ve frontě jsem chtěla dojít pro jídlo, ale jak jsem zmínila, nebylo kudy. Takže nic. 

Hlídání závěrečné fronty a VIP balíček jsou asi jediné body, které bych organizátorům ráda předhodila ke zlepšení.

Afterparty jsme se nezúčastnily.

Finální dojem
Mohu prohlásit, že půjdu i příští rok. Pokud zůstane cena lístků a obsah balíčků stejný jako tento rok, tak budu brát klasický lístek, VIP za to letos opravdu nestálo a s klasickým vstupem jsem si to taky parádně užila. Prostory byly větší a lepší než minulý rok, i přes trochu složitější dopravu jsem byla spokojená. Tak zase za rok!
Vaše Poki

4 komentáře:

  1. Ten VIP vstup se mohl trochu víc promakat, hodně knihomolů slyším že je to zklamalo :/ Ale jinak super akce! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem slyšela a nedivím se. Slevy spousta lidí publikovala na Instagramu, takže je mohli mít i ti, kteří VIP neměli, jediná výhoda byla ARC kniha. :D

      Vymazat
  2. Já na ten Humbook budu muset vyrazit. Líbí se mi koncept, ale přece jenom jediný autor, který by mě zajímal byl Zibura...:/ Třeba příští rok :P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě díky Humbooku lze narazit na autory, které tě zprvu neosloví, a pak nevěříš svým očím. Tak jsem to měla například s Jenny Han. :D

      Vymazat